Biotop a způsob života:
Stepi a savany porostlé trnitým křovím a vysokými stromy, v lesích podél vodních toků. Poslední samec žije již několik let se samičkou ary marakána. Několikrát došlo ke snůžce bez odchovu mladých.
Poznámka:
V roce 1998 byla vypuštěna do přírody samička, která se po krátké době k samci připojila. Zdálo se, že je vše na dobré cestě a nic nebrání případnému odchovu. Samička se v přírodě velice rychle aklimatizovala a dokonce několikrát unikla útoku dravců. Bohužel po několika měsících se ztratila, patrně padla za oběť predátorům. Samec je opět v páru se samičkou marakána.
Ara škraboškový (spixův) – má ještě budoucnost ve volné přírodě?
Na tuto otázku po zmizení posledního volně žijícího samce dosud nikdo neposkytl rozumnou odpověď. Ovšem překvapivý objev samce původně pocházejícího z odchytu v americkém Coloradu ukázal, že by bylo předčasné, definitivně odepsat snahu o opětovné vypouštění těchto nejvzácnějších papoušků světa. Krotký „Presley“ žil více než 20 let u jedné soukromé chovatelky v Denveru, která údajně nic o jeho vzácnosti a druhové příslušnosti nevěděla. Po celou dobu musel žít společně s amazoňanem žlutokrkým v poměrně malé kleci, což nezůstalo bez následků. Ara trpěl problémy s rovnováhou, defektem postavení prstů a při objevení byl velice apatický. Jeho původ byl velmi nejasný. Údajně byl snad v sedmdesátých letech z Brazílie propašován do Anglie, kde jej tehdy jistý známý obchodník (tehdy ještě legálně) prodal do USA. Poté už Presleyho stopu obchodník ztratil. Myslí si, že mu dnes musí být 25-40 let. Jeho současnou největší dědičnou hodnotou jsou zmražené buněčné kultury, které budou moci být využity ke klonování v případě, že by skutečně hrozilo nebezpečí vymření.
Bylo neuvěřitelné, jak dobře Presley po zabavení americkými úřady přestál naprostou změnu života včetně přemístění a 20ti hodinového letu do Brazílie. Celkový tělesný stav se během rehabilitace výrazně zlepšil a perfektně proběhla i změna potravy z původní extrudované na rozmanitou plnou ovoce, zeleniny a ořechů. Jestli se skutečně jednou Presley dočká v chovné stanici i svého vlastního potomstva je samozřejmě nejisté – uvědomme si, že víc než 20 let byl jeho nuceným partnerem amazoňan. Ovšem i tak musíme vycházet z toho, že i když je mu více než 40 let, měl by být stále ještě plodný.
Poté co loni nejvyšší brazilský úřad na ochranu přírody (IBAMA) rozpustil výbor na záchranu ary škraboškového (CPRAA), zdá se, že se nad budoucností tohoto druhu stahují mračna. Většina z asi 70ti exemplářů chovaných v zajetí je v rukou privátních chovatelů a ti o spolupráci s brazilskými úřady nejeví valný zájem. Společně s nadací Loro Park Fundación (dosud přispěla k záchraně ary nejvyššími finančními částkami) založila IBAMA v prosinci 2002 ve Fortaleze pracovní skupinu, která se má zabývat palčivou otázkou, zda SPIX-ARA-POJEKT opět probudit k životu.
S Presleyem je nyní v Brazílii k dispozici celkem 5 samců a 4 samičky, kteří nejsou podle genetického vyšetření vzájemně blízce příbuzní. Aby se bylo možné jednou pokusit o vysazení ptáků do přírody, bude nutné již dnes vykoupit a chránit rozsáhlé území v původní oblasti výskytu v Caatinga ve spolkovém státě Bahia. Rovněž tady bude nutné zřídit a vybudovat chovnou stanici. Zde v Praia do Forte by měli být odchováváni kromě „spixů“ i rovněž silně ohrožení arové kobaltoví (Learovi).
Jestli se v dohledné době přece jen podaří opět objevit posledního volně žijícího aru nebo jestli se třeba vynoří další jedinec někde v USA je samozřejmě čirá spekulace, ale nikdy neříkej nikdy a tedy doufejme že snad ano.
|